Poděkovaly jsme jí a šly čekat na metro, které nás nakonec vezlo úplně na druhou stranu, než jsme potřebovaly....
***
Metro asi po 5 minutách přijelo a my se s Anet vydaly po červené lince, jejíž konečnou zastávkou bylo South Ferry (bod číslo 2), směrem dolů.
Přesně tam jsme také vystoupily a bylo v plánu přestoupit na nějakou z linek, které nás už odvezou do Brooklynu. Opodál stál pán, který vypadal, že v metru pracuje, a tak jsme si ho okamžitě odchytly a začaly se vyptávat, kudy se tedy máme vydat dál.
To jsme ale netušily, že většina zaměstnanců metra zná pouze linku, na které pracují a o ostatních (to vypadalo, že) nemají ani ponětí - "Taková zastávka existuje, jo? A kde to má být?". Pán nás odkázal na pána, který se právě vynořil ze tmy po stupínkách z tunelu metra, který prý bude vědět víc - a my se k němu i se všemi kufry nahrnuly.
Tenhle pán už vypadal jistěji (ne na 100%, ale bylo to podstatně lepší). Chvíli přemýšlel, pozoroval změny oznamovací cedule na sloupech v metru a pak nás začal navigovat. Nic jsme nechápaly.
Během pánova vysvětlování přijelo ve stejných kolejích metro, které teď jelo opačným směrem - tedy tím, ze kterého jsme přijely (není už to, samo o sobě, matoucí???).
Pán se nám pořád pokoušel vysvětlit cestu, ale marně. Nějak to prostě celý nedávalo smysl.
V tu chvíli vystrčil hlavu ze dveří vagónu usměvavej kluk, mohlo mu být přes 20 let, a začal vyzvídat, co se děje a kam potřebujeme jet.
"No tak to jste úplně špatně. To musíte tímhle metrem zase zpátky..." Zaměstnanec podzemní dopravy znejistěl a vypadalo to, že najednou vlastně teda neví.
"Jasně, já to vím určitě. Pojďte, já jedu taky tím směrem, tak vám řeknu kdy a kde přestoupit a co a jak..." nabídnul se kluk.
Jeho znalosti newyorské dopravy vypadaly nejpřesvědčivěji, jaké jsme doposud viděly a tak jsme naložily kufry zpátky do vagónu a vydali se i s milým a stále usměvavým navigátorem znovu po červené lince, tentokrát opačným směrem.
Po cestě jsme zjistily, že se navigátor jmenuje Ahmed a po tom, co jsme mu sdělily náš původní plán s přestupem v tom největším uzlu všech linek nám taky oznámil, že "metro v New Yorku takhle nefunguje, baby girls." Vyptával se odkud jsme, co tam děláme a vůbec nebyl překvapenej, když jsme mu řekly, že je to náš první den v New Yorku - "na to si zvyknete", odpověděl jen a usmál se. Byl moc milej a pozitivní, pořád se nás na něco vyptával a snažil se nás uklidnit a ujistit o tom, že teď už jsme na dobrý cestě a blížíme se k našemu cíli. Nic jiného jsme si ani nepřály. Jen být konečně tam, zbavit se všech těch kufrů, mít klid a pohodu a pořádně se vyspat.
Dojely jsme na zastávku 42nd Street - Times Square (bod číslo 3) a chystaly se přestoupit na fialovou linku, na jejíž zastávce Court Square jsme měly podruhé přestupovat na naší finální, světle zelenou linku.
Ahmed vzal každé z nás jeden kufr a vynesl je z vagónu. To byla TAKOVÁ ÚLEVA, nést jenom jeden.
Uprostřed prostoru mezi kolejišti to vypadalo, že je schodiště dolů, jímž se přestupuje na ostatní trasy, kterým jsme s Anet myslely, že se vydáme. Ahmed ale ukázal na schodiště na jednom konci koridoru, které vedlo nahoru, s tím, že JE TO LEPŠÍ CESTA.
Mimochodem - zmínila jsem už to, že bylo v celém metru šílené teplo?! V New Yorku je v srpnu celkově hodně horko a dusno, a tak jsem čekala, že se trochu ochladíme alespoň v metru - jako je tomu v Praze, ale bohužel - opět špatná domněnka. V metru není (kromě některých vagónů) skoro klimatizace a drží se tam teplo, a tak tam bylo úplně na padnutí. Takže nejen, že nás zahříval pohyb a táhnutí našich zavazadel, ale ještě neskutečné dusno, které bylo opravdu všude.
Uprostřed prostoru mezi kolejišti to vypadalo, že je schodiště dolů, jímž se přestupuje na ostatní trasy, kterým jsme s Anet myslely, že se vydáme. Ahmed ale ukázal na schodiště na jednom konci koridoru, které vedlo nahoru, s tím, že JE TO LEPŠÍ CESTA.
Mimochodem - zmínila jsem už to, že bylo v celém metru šílené teplo?! V New Yorku je v srpnu celkově hodně horko a dusno, a tak jsem čekala, že se trochu ochladíme alespoň v metru - jako je tomu v Praze, ale bohužel - opět špatná domněnka. V metru není (kromě některých vagónů) skoro klimatizace a drží se tam teplo, a tak tam bylo úplně na padnutí. Takže nejen, že nás zahříval pohyb a táhnutí našich zavazadel, ale ještě neskutečné dusno, které bylo opravdu všude.
Ahmed se zastavil u schodiště.
"Jděte první, já vezmu tyhle dva kufry a jdu hned za vámi," oznámil a čekal, až začneme naše kufry tahat po schodech nahoru. V tu chvíli nás ale s Anet napadlo úplně to samé. Co když ty dva ukradne, zatímco budeme nahoru vynášet ten zbytek?! (Když se na to dívám zpětně, asi to byla šance úplně minimální - že by v metru plném lidí začal utíkat se dvěma obřími kufry a snažil se je ukrást. V ten moment mi ale přišlo, že to na 100% udělá - a Anet asi taky, tudíž jsme jít nahoru jako první odmítly.)
"My půjdeme až po tobě," snažily jsme se s Anet slušně naznačit.
"Proč? Jděte první a já půjdu hned za vámi," trval si na svém Ahmed. (Teď už jsem ho opravdu viděla utíkat se zavazadly pryč a rozhodla jsem se za žádnou cenu nejít první.)
"My půjdeme až po tobě..." opakovaly jsme znovu a celá atmosféra začínala být opravdu divná.
"Jděte první, já vezmu tyhle dva kufry a jdu hned za vámi," oznámil a čekal, až začneme naše kufry tahat po schodech nahoru. V tu chvíli nás ale s Anet napadlo úplně to samé. Co když ty dva ukradne, zatímco budeme nahoru vynášet ten zbytek?! (Když se na to dívám zpětně, asi to byla šance úplně minimální - že by v metru plném lidí začal utíkat se dvěma obřími kufry a snažil se je ukrást. V ten moment mi ale přišlo, že to na 100% udělá - a Anet asi taky, tudíž jsme jít nahoru jako první odmítly.)
"My půjdeme až po tobě," snažily jsme se s Anet slušně naznačit.
"Proč? Jděte první a já půjdu hned za vámi," trval si na svém Ahmed. (Teď už jsem ho opravdu viděla utíkat se zavazadly pryč a rozhodla jsem se za žádnou cenu nejít první.)
"My půjdeme až po tobě..." opakovaly jsme znovu a celá atmosféra začínala být opravdu divná.
"Vždyť ponesu ty kufry dva, tak mě nechte jít až za vámi..." usmíval se Ahmed a snažil se nám domluvit.
"Tak já si ten svůj vezmu,"ukázala Anet na obří kufr s tím, že si obě zavazadla vynese za každou cenu sama, v případě, že budeme muset jít první.
"Ale to je hloupost... Já vám pomůžu," oponoval Ahmed a vyšel tedy do schodů jako první. Všichni jsme ufufnění dotáhli naše zavazadla nahoru a oddychli si, že máme další úmorné schodiště za sebou. Po pár krocích přestupním směrem jsme ale zjistili, že TA LEPŠÍ CESTA je nyní uzavřená a musíme použít spodní přestupní schodiště. SUPER.
Ahmed, s čůrky potu tekoucími po obličeji, znovu vzal dva kufry, já vzala svůj a Anet ten její a už jsme všechno snášeli zpátky na původní místo.
Přesunuli jsme se ke schodišti vedoucímu dolů a už snášeli znovu, tentokrát do patra pod námi.
"Tak já si ten svůj vezmu,"ukázala Anet na obří kufr s tím, že si obě zavazadla vynese za každou cenu sama, v případě, že budeme muset jít první.
"Ale to je hloupost... Já vám pomůžu," oponoval Ahmed a vyšel tedy do schodů jako první. Všichni jsme ufufnění dotáhli naše zavazadla nahoru a oddychli si, že máme další úmorné schodiště za sebou. Po pár krocích přestupním směrem jsme ale zjistili, že TA LEPŠÍ CESTA je nyní uzavřená a musíme použít spodní přestupní schodiště. SUPER.
Ahmed, s čůrky potu tekoucími po obličeji, znovu vzal dva kufry, já vzala svůj a Anet ten její a už jsme všechno snášeli zpátky na původní místo.
Přesunuli jsme se ke schodišti vedoucímu dolů a už snášeli znovu, tentokrát do patra pod námi.
Potom jsme nastoupili i s vyřízeným, ale stále usměvavým Ahmedem do dalšího vagónu, konečně na fialové lince a vezli jsme se dál.
Ahmed nám popsal další cestu, s tím že bude na další zastávce vystupovat (podle mě musel být úplně nadšený, až se nás a našich zavazadel zbaví) a dal mi svoje číslo, abychom mu daly vědět, až se v pořádku dostaneme do našeho domluveného bytu.
Ahmed nám popsal další cestu, s tím že bude na další zastávce vystupovat (podle mě musel být úplně nadšený, až se nás a našich zavazadel zbaví) a dal mi svoje číslo, abychom mu daly vědět, až se v pořádku dostaneme do našeho domluveného bytu.
Když na další zastávce potom vystoupil, začaly jsme si s Anet na mapě ujišťovat, že víme kudy dál. Postarší pán, který seděl hned vedle se začal zajímat kam jedeme a naší teorii nám potvrdil. Došel všechno ještě překontrolovat na mapu a poradil nám, jakým směrem se máme dát, až na přestupní zastávce vystoupíme.
Všichni byli opravdu milí. Jakmile jsme nevěděly kudy kam, hned se někdo nabídl s tím, že nám poradí a pomůže.
Vystoupily jsme tedy na Court Square, daly se doleva (jak nám pán poradil), párkrát znovu snesly a vynesly kufry a přestoupily na světle zelenou linku, která nás už vezla směrem na naši vysněnou Broadway.
Tam jsme potom vynesly kufry po třech schodištích nahoru a dostaly se ven, kde jsme zjistily, že nás ještě čeká 15 minut pěšky k našemu bytu. Byly jsme úplně vyřízený. Každou chvílí jsme si musely dát pauzu a zastavit se, abychom vůbec došly, a tak se z 15 minut stalo skoro třičtvrtě hodiny. V tu chvíli jsem se proklínala za to, že jsem si pořídila tolik nového oblečení a nový kufr, bez čehož by cestování a veškeré přesuny bylo tak tisíckrát jednodušší.
Všichni byli opravdu milí. Jakmile jsme nevěděly kudy kam, hned se někdo nabídl s tím, že nám poradí a pomůže.
Vystoupily jsme tedy na Court Square, daly se doleva (jak nám pán poradil), párkrát znovu snesly a vynesly kufry a přestoupily na světle zelenou linku, která nás už vezla směrem na naši vysněnou Broadway.
Tam jsme potom vynesly kufry po třech schodištích nahoru a dostaly se ven, kde jsme zjistily, že nás ještě čeká 15 minut pěšky k našemu bytu. Byly jsme úplně vyřízený. Každou chvílí jsme si musely dát pauzu a zastavit se, abychom vůbec došly, a tak se z 15 minut stalo skoro třičtvrtě hodiny. V tu chvíli jsem se proklínala za to, že jsem si pořídila tolik nového oblečení a nový kufr, bez čehož by cestování a veškeré přesuny bylo tak tisíckrát jednodušší.
***
Jak jsme došly do bytu a následně trávily první večer v New Yorku, jaké byly dojmy z ubytování a co jsme nakonec večeřely - už brzy na blogu v posledním článku o prvním dni v NYC!
N.
Žádné komentáře:
Okomentovat